V roce 1954 podepsal ministr kultury Václav Kopecký Vyhlášku 121/1954 Ú.l., která dosti zásadním způsobem upravovala podmínky pro promítání 35mm filmů. Ta měla dva cíle. Tím veřejným bylo sjednocení gramotnosti a schopností uchazečů tak, aby byli všichni pracovníci ve filmovém průmyslu, kteří jsou zodpovědní za prezentaci filmových představení, řádně vyškoleni a snížilo se tak riziko materiálních a technických škod, ale také úrazů.

Cenzura, která postupně sužovala svobodný prostor v Československu od počátku 50. let. Československý státní film dostal touto vyhláškou výhradní pravomoc organizovat zkoušky pro promítače. Mohl tak vzniknout seznam všech pracovníků, kteří v kinech pracují. Promítači jsou osobami, kteří zajišťují projekce filmů, tehdy jednoho z hlavních sdělovacích prostředků tehdejší doby. V případě podezření z nekalostí (např. projekcí nevhodných či zakázaných filmů) nebo jakéhokoliv jiného protiprávního jednání, bylo možné velmi snadno dohledat a potrestat viníka těchto skutků.

Vyhláška byla stále v platnosti nejen po roce 1989, ale i nadále po rozpadu Československa. Paradoxní na ní je, že byla stále v nezměněném znění i přesto, že ve vyhlášce zmíněný Československý státní film již neexistoval. Promítačské kurzy se nadále konaly k tomuto účelu způsobilými institucemi a promítačské průkazy byly i nadále vydávány podle trvající zvyklosti. A to navzdory tomu, že žádný dohled nad kvalitou zkoušek a platnosti certifikace již formálně neexistoval.

A to nebyla dobrá zpráva pro klasický filmový materiál, který se na přelomu 10. a 20. let tohoto století přesunul do ústraní. Cena filmové kopie vzrostla, když se počet vyráběných filmových kopií snížil, a díky tomu výrastně vzrostl důraz na bezchybnou manipulaci s tímto médiem, který vyžaduje péči vyškolených pracovníků.

Situace se změnila až po dlouhých 70 letech. 1. ledna 2024 došlo Zákonem o zrušení obsoletních právních předpisů 276/2023 Sb. k jejímu zrušení. Čemu to pomohlo? Platnost takového vyhlášky udržoval její prováděcí zákon. Aby mohlo vzniknout něco lepšího a funkčního (tím mám na mysli profesní kvalifikaci „Promítač“ v rámci Národní soustavy kvalifikací), nesmí daný obor upravovat jiný, nadřazený předpis. A je jedno, že je právně vyčpelý, ten předpis existuje a je stále platný.

Iniciátorem legislativních změn byl Tomáš Vyšinský, vedoucí jediného dosud fungujícího promítačského kurzu ve střední Evropě na Střední průmyslové škole sdělovací techniky v Praze. V roce 2020 předložil navrhované změny ministerstvu kultury a se svým návrhem na zrušení původní vyhlášky a prováděcího zákona a zavedení profesní kvalifikace získal podporu Národního filmového archivu, České televize, FAMU, Národního pedagogického institutu i Asociace provozovatelů kin. Poslední promítačské průkazy byly vydány v roce 2024. Od roku 2025 se vydávají osvědčení o získání profesní kvalifikace.