Profese promítače je nezbytná pro jakékoliv filmové představení. Poválečný rozmach sítě kin (tzv. kinofikace), a to jak 35mm, tak 16mm, podnítil poptávku po kvalifikovaných pracovnících, zodpovědných za bezproblémový průběh filmových projekcí. Stanovena byla pravidla pro ověřování vzdělávání, takzvaných promítačských zkoušek, vyhláškou ministra kultury 121/1954 Ú.l. - o způsobilosti k promítání 35 mm, uvedenou v platnost prováděcím zákonem 272/1949 Sb. - o vedení výroby a distribuce v oboru působnosti ministra informací. Na ně byli od 40. let 20. století uchazeči připravováni formou promítačských kurzů, v kterých se seznámili s užívanou technologií a v reálném kině se vyškolili prakticky.

Pro tyto účely bylo zřízeno Technické učiliště Československého státního filmu (ČSF), později Technické učiliště Ústřední půjčovny filmů (ÚPF). Mimo něj probíhalo školení i v mnoha školách, zejména na Střední průmyslové škole filmové v Čimelicích. Zřízena zde byla promítačská dílna. V ní studenti technické větve pracovali s 16mm i 35mm filmovými projektory a dalšími zařízeními bězně se vyskytujícími se v promítacích kabinách. Po splnění předepsaného počtu odpromítaných hodin se podrobili zkoušce před zkušební komisí ČSF v Klánovicích. Výuka pracovníků pro filmový průmysl v Čimelicích probíhala do sloučení se Střední průmyslovou školou spojové techniky v Praze v roce 1982, kde byl promítačský kurz dosud pořádán v rámci zájmových odborných kroužků.

Sloučení obou škol vedlo ke vzniku Střední průmyslové školy sdělovací techniky v Praze (SPŠST), která dodnes sídlí v Panské ulici. Už od prvního školního roku 1982-83 byl pro studenty nového oboru „Obrazová a zvuková technika“, vzniklý včleněním čimelické průmyslovky, uspořádán kurz promítačů, kterého se účastnilo 18 zájemců. Od té doby se kurz pořádal pravidelně. Po zániku Ústřední půjčovny filmů navázala od 1. května 1992 soukromá společnost Kinotechnika Praha, a. s. na její technickou činnost. Převzala tedy jak distribuci audiovizuální techniky do kin, ale i školení promítačů. Na organizaci zkoušek a vystavování promítačských průkazů (a stále podle původní vyhlášky z roku 1954) se Kinotechnika podílela až do svého zániku v roce 2019.

Aby vzdelávání odpovídalo soušasným pořadavkům a zlepšila se připravenost absolventů, rozšířil Tomáš Vyšinský v roce 2015 výuku kurzu o soudobou digitální projekci, aby od roku 2018 přebral výuku kurzu od Milana Skříčky. Z důvodu nejasného právního základu okolo promítačských průkazů podal Tomáš v roce 2020 podnět na Ministerstvo kultury, aby v roce 2024, po 70 letech, byla platnost původní vyhlášky ukončena. Stejného roku je paralelně k prezenční verzi kurzu na SPŠST zřízena také tato e-learningová platforma, která dovoluje zájemcům absolvovat teoretickou výuku a praxe v kině, které mají uchazeči nejblíže. Díky tomu je možné o rok později povolání Promítač zahrnout do Národní soustavy kvalifikací. Začíná tak nová éra vzdělávání.